Kromě pracovního poměru můžete se zaměstnavatelem uzavřít také dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ).

Dohoda o pracovní činnosti

Dohodu o pracovní činnosti můžete u jednoho zaměstnavatele vykonávat maximálně v rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby (20 hodin týdně). Tato podmínka se sleduje za celé období, na které je smlouva uzavřena, nejvíce ale po 52 týdnů. Nemusíte ji tedy plnit každý týden. Jde o to, aby byla v průměru splněna za celé období smlouvy dohromady.

Z DPČ se při příjmu alespoň ve výši 4000 Kč hrubého měsíčně odvádí sociální a zdravotní a vzniká účast na nemocenském pojištění, jako u klasického pracovního poměru.

V případě sociálního pojištění je hranice pro odvod stanovená limitem pro tzv. zaměstnání malého rozsahu (příjem je nižší než 4000 Kč měsíčně nebo není sjednán). Pokud příjem nedosáhne 4000 Kč měsíčně, pojistné se z něj neodvádí a zaměstnanec není účasten nemocenského pojištění.

Z pohledu zdravotního pojištění je osoba na DPČ zaměstnancem pouze pokud její měsíční příjem dosáhne hranice pro vznik účasti na nemocenském pojištění (tzv. započitatelný příjem), tedy příjem je alespoň 4000 Kč. Tento rozhodný započitatelný příjem se vypočte jako desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází současnému roku, a přepočítacího koeficientu. Tímto postupem se stanovuje průměrná mzda pro daný rok až na to, že v tomto případě se zaokrouhluje se na celé pětistovky dolů, čím dojdeme k částce 4000 Kč. V případě, že z této dohody neplatíte zdravotní pojištění a neodvádíte ho ani z jiného příjmu či ho za vás neplatí stát, musíte se přihlásit zdravotní pojišťovně jako tzv. osoba bez zdanitelných příjmů a zálohy si pak musíte platit sami. Pro rok 2024 činí 2552 Kč měsíčně.

Daň z této smlouvy je možné odvádět dvěma způsoby. Buď srážkou nebo zálohově (v obou případech sazba 15 %). Srážkou je to možné pokud příjem nepřesáhne 4000 Kč hrubého za měsíc. Srážku provádí zaměstnavatel a příjem z DPČ pak tvoří samostatný základ daně. Po uplatnění srážkové daně už není nutné ho nikde vykazovat, není nutné podávat daňové přiznání. Je ale zároveň možné tento příjem do daňového přiznání zahrnout. (Více ve FAQ Pracovali jste minulý rok na dohodu? Možná se vám vyplatí daňové přiznání).

V případě měsíční odměny od 4001 Kč nebo pokud podepíšete Prohlášení k dani se příjmy zdaní zálohou.

Pokud poplatník při práci na DPČ podepsal u zaměstnavatele Prohlášení k dani, uplatňuje uplatňují se také daňové slevy. Pokud Prohlášení k dani podepsané nemá, uplatnění slev na dani možné není.

Dohoda o provedení práce

Dohodu o provedení práce můžete uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, u každého ale smíte odpracovat na tuto smlouvu nejvíce 300 hodin za rok.

V případě, že vaše odměna z této dohody nepřesáhne 10 000 Kč měsíčně hrubého, neplatíte z ní zdravotní ani sociální pojištění. Pokud máte více DPP uzavřených s různými zaměstnavateli, příjmy se pro tyto účely nesčítají a u každého z nich platí limit 10 tis. Kč měsíčně. Máte-li ale více DPP u jednoho zaměstnavatele, příjmy se do měsíčního limitu sčítají.

Zdanění odměn z této dohody závisí opět na tom, jaké výše za měsíc dosáhne. Dále pak na faktu, zda máte u zaměstnavatele podepsané Prohlášení k dani. Pokud odměna z DPP nepřesáhne 10 tis. Kč měsíčně hrubého a nemáte podepsané Prohlášení, zdaní se příjem srážkou, tvoří samostatný daňový základ a vy ho dále nemusíte nikde uvádět. (Ale můžete, viz FAQ Pracovali jste minulý rok na dohodu? Možná se vám vyplatí daňové přiznání)

V případě, že Prohlášení za těchto podmínek podepíšete, zdaní se příjem zálohovou daní a odečtou se daňové slevy.

Máte-li odměnu z DPP nad 10 000 Kč měsíčně hrubého, odvádí se automaticky zálohová daň, která se počítá ze superhrubé mzdy. Máte-li podepsané Prohlášení k dani, uplatní se i daňové slevy, v opačném případě nikoli. Připomínáme, že Prohlášení k dani můžete mít v jednom měsíci podepsané pouze u jednoho zaměstnavatele.

Změny od roku 2024

Během roku 2024 (zatím se odhaduje, že od července) by mělo dojít u DPP k významným změnám. Stávající limit pro platbu odvodů ve výši 10 tis. Kč přestane platit. Nově budou pro vznik účasti na pojištění platit limity dva.

Ten první se bude vztahovat na situace, kdy zaměstnanec pracuje na DPP pouze u jednoho zaměstnavatele a bude ve výši 25 % průměrné mzdy (pro rok 2024 tedy po zaokrouhlení na celé pětistovky dolů 10 500 Kč). Ten druhý bude pokrývat případy vzniku účasti na pojištění při souběhu více DPP u více zaměstnavatelů a bude ve výši 40 % průměrné mzdy (pro rok 2024 tedy po zaokrouhlení 17 500 Kč). Při překročení prvního nebo druhého limitu bude z odměny zaměstnance odvedeno také pojistné na zdravotní a sociální pojištění jak za zaměstnance tak za zaměstnavatele. Kromě toho se budou všechny DPP také povinně evidovat.

Zatímco v případě zavedení prvního limitu při práci na jednu DPP změny stávající situaci moc nekomplikují, ve druhém případě už je to složitější.

Zaměstnavatelé se budou muset kvůli pravidlům pro souběh DPP přihlašovat do evidence u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a do 8 dnů od nástupu zaměstnance na DPP jí tuto informaci hlásit, stejně jako případné ukončení DPP. Do 20. dne následujícího měsíce pak budou muset zaměstnavatelé předložit úřadu údaje o daném zaměstnanci na DPP (např. jméno, RČ, výše měsíčních příjmů). Zaměstnanci na DPP zase musí zaměstnavatele informovat o tom, zda jinde ve stejném měsíci uzavřeli nebo jim stále běží ještě jiná DPP (o této povinnosti je musí zaměstnavatel při nástupu informovat). U jednoho z těchto zaměstnavatelů mohou v daném měsíci podepsat “růžové prohlášení”, aby vznikl nárok na daňové slevy a odpočty.

Problém je v tom, že částky případného pojistného, které je nutné odvést za danou DPP na sociální pojištění vypočte ČSSZ až na základě zmíněných měsíčních hlášení od zaměstnavatelů. V případě překročení limitu pro souběh DPP (40 % průměrné mzdy) pak o tom ČSSZ informuje všechny zaměstnavatele, u nichž má daný zaměstnanec DPP.

Pojistné se tak v případě souběhu DPP bude při překročení limitu doplácet zpětně (u sociálního pojištění zaměstnavatel i pracovník zvlášť svou část, u zdravotního pojištění zaměstnavatel zajistí odvod pojistného u obou částí - za zaměstnance i sám za sebe - jako je tomu u klasického pracovního poměru).

Pokud by zaměstnanec na DPP svému zaměstnavateli zatajil, že má v daném měsíci jinde uzavřenou ještě další DPP a ten pak toto zatajení prokázal ČSSZ (např. písemným tvrzením, kde pracovník tvrdí že jinde DPP nemá), musí si odvody (část za sebe i za zaměstnavatele) pracovník uhradit sám z vlastní kapsy.

Tyto změny původně měly začít platit už od začátku roku 2024. Pro jejich komplikovanost (zástupci zaměstnavatelů prohlašují, že zůstanou-li změny v této podobě, znamená to prakticky konec DPP) ale byla účinnost změn odložena, zatím na červenec 2024. Není však vyloučené, že jde o poslední posun nebo že se konečná podoba výše uvedených změn ještě bude upravovat.

Další novinky týkající se obou dohod

U obou těchto dohod došlo od října 2023 a od roku 2024 k poměrně výrazným změnám, které je v lecčem postavilo téměř na roveň klasickému pracovnímu poměru.

Zaměstnavatel musí od října 2023 například lidem na dohody písemně určovat rozvrh pracovní doby a seznámit je s ním (nebo s jeho změnou) nejpozději 3 dny před začátkem jejich směny.

Lidem pracujícím na dohody také nově vzniká nárok na příplatky za práci dle § 115 - § 118 zákoníku práce. Tedy např. za práci o víkendu, ve svátek či v noci nebo za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Nárok jim nově vzniká také na překážky v práci na straně zaměstnavatele i zaměstnance. Náhrada jim naopak nadále ze zákona nepřísluší v případě jiných důležitých osobních překážek v práci (§ 199) či v případě překážek kvůli obecnému zájmu (§ 200 - § 205 zákoníku práce).

Zaměstnanci pracující na dohody také mají nárok na hodinovou minimální (resp. zaručenou) odměnu.

Od roku 2024 také mají lidé zaměstnaní na dohody nárok na dovolenou. Při výpočtu nároku se však nebude vycházet ze skutečné týdenní pracovní doby ale vždy z dvacetihodinové týdenní pracovní doby. Nárok na dovolenou vznikne, pokud pracovněprávní vztah na dohodu v daném roce u téhož zaměstnavatele trval alespoň 4 týdny (28 kalendářních dní) a pokud zaměstnanec odpracoval v daném roce pro účely dovolené aspoň 4násobek týdenní pracovní doby (u dohod tedy 80 hodin). Pokud dovolenou během trvání dohody nevyčerpají, bude jim po skončení proplacena.

Oblast dohod konaných mimo pracovní poměr však možná čekají ještě další novinky. Do legislativního procesu má vstoupit návrh, který přinese od roku 2025 dohodářům (stejně jako OSVČ) nárok na ošetřovné. A to v případě, že bezprostředně před vznikem potřeby ošetřování trvalo jejich pojištění aspoň tři kalendářní měsíce.