Kalkulačka důchodového věku. Zajímá vás, kdy budete moci plánovat odchod do důchodu? Zadejte svůj věk a počet dětí, obratem přesně zjistíte, v kolika letech můžete do starobního důchodu odejít.
Český důchodový systém potřebuje úpravy k zajištění jeho větší udržitelnosti. Naše populace totiž stárne. To znamená, že se rodí méně dětí a stále více se naopak zvětšuje skupina důchodců. A to na úkor skupiny pracujících, z jejichž odvodů se penze financují. Zatímco v roce 2020 připadalo na jednoho důchodce 3,5 pracujících, v roce 2050 už budou na jednoho důchodce připadat jen pracující dva. V případě, že by nedošlo k žádným úpravám, by stát byl nucen v budoucnu buď výrazně snížit penze nebo výrazně zvýšit odvody pracujících. Ostatně už dnes jde třetina státního rozpočtu právě na důchody. Balík parametrických úprav penzijního systému, jehož první změny začaly platit v roce 2025, je nazýván jako důchodová reforma.
Od roku 2025 vešla v platnost opatření, která mají vést k nižšímu důchodovému věku zaměstnanců z pracovišť s přítomností rizik kategorie 4 (např. někteří horníci, zaměstnanci, kteří pracují s nebezpečnými chemikáliemi). Důchodový věk se jim bude snižovat za odpracování určitého počtu směn v rizikovém prostředí. Zaměstnavatelé platí od roku 2025 za tyto pracovníky vyšší důchodové pojištění.
Ve schvalování je snížení důchodového věku také pro zaměstnance z pracovišť z kategorie 3 v případě, že jsou vystaveni velké celkové fyzické zátěži, vibracím nebo zátěži teplem či chladem (např. svářeči, kováři, lakýrníci). Zaměstnavatelé jim budou místo placení vyšších odvodů posílat dle počtu odpracovaných rizikových směn příspěvek do tzv. třetího pilíře (penzijní připojištění nebo důchodové penzijní spoření). Tyto úspory budou zaměstnanci moci použít na dřívější odchod do penze prostřednictvím tzv. předdůchodu.
Důchodci, kteří pracují a zároveň si nechávají vyplácet penzi v plné výši, mají místo drobného navyšování důchodu po každém odpracovaném roce nově nárok na slevu z důchodového pojištění. Výše slevy činí 6,5 % z vyměřovacího základu. Takoví zaměstnanci v praxi nebudou ze svého platit odvody na důchodové pojištění, protože výše odvodu z jejich příjmu je rovna výši slevy. U OSVČ dojde ke snížení zálohy na důchodové pojištění o 6,5 % na 22,7 %.
Věk, ve kterém dochází ke vzniku nároku na odložený důchod, se snížil. Nově ho může pojištěnec získat při dosažení o dva roky vyššího věku, než je původní důchodový věk (lhůta se zkrátila o tři roky).
Od roku 2025 je delší lhůta, během které může dojít k obnovení nároku na vdovský či vdovecký důchod po předchozím zániku. Nově je tato lhůta 5 let. Pokud během této doby po předchozím zániku nároku na pozůstalostní důchod dojde opět ke splnění zákonných podmínek pro jeho čerpání, nárok se obnoví. Pak je ale nutné znovu požádat o výplatu příslušnou místní okresní správu sociálního zabezpečení a doložit svůj nárok.
Při výpočtu důchodu se budou od roku 2026 zohledňovat i roky dokončeného doktorského studia získané od roku 2010 (do konce roku 2009 bylo studium na střední, vyšší a vysoké škole zohledňováno).
Pojištěncům se získanou dlouhou dobou pojištění bude stát krátit starobní důchod při odchodu do předčasné penze v menší míře. Pokud získají 45 let pojištění, mohou odejít do předčasného důchodu jen s polovičním krácením. To znamená, že za každých 90 kalendářních dnů ode dne přiznání předčasné penze do dosažení důchodového věku, se zkrátí procentní výměra o 0,75 % výpočtového základu (místo 1,5 %).
Důchody, které budou přiznávané od roku 2026, porostou pomaleji. Od roku 2026 začne pravidelně klesat zápočet osobního vyměřovacího základu o 1 % za každý rok až na finálních 90 % v roce 2035. V roce 2026 se tak do 1. redukční hranice započte 99 % průměrného měsíčního výdělku, v roce 2027 se započte 98 % atd.
Sníží se také procento, kterým se násobí osobní vyměřovací základ za každý získaný rok pojištění (do vzniku nároku na důchod). Místo současných 1,5 % to bude nově 1,45 % osobního vyměřovacího základu.
Dojde také ke zvýšení hranice pro nejnižší možný důchod. Minimální výše základní a procentní výměry starobní penze a invalidní penze pro invaliditu třetího stupně se bude stanovovat jako 20 % průměrné mzdy. Jako u ostatních starobních penzí i zde bude platit, že pro nárok je nutné získat dobu pojištění v délce 35 let.
Manželé a registrovaní partneři budou moci sdílet pro účely stanovení starobního důchodu své vyměřovací základy. Budou si tak moci vyrovnat nebo aspoň výrazně přiblížit rozdílné penze, které mohou být důsledkem toho, že jeden z páru více pracoval, zatímco druhý vychovával potomky.
Další opatření má za cíl lépe chránit důchody pečujících osob, které vychovávají malé dítě nebo pečují o blízké, jenž jsou závislí na jejich pomoci. U pečujících v tomto období často dochází k výpadku příjmů, což se jim posléze negativně odrazí na výši penze. Nově by se proto na tuto dobu při výpočtu důchodu měl stát dívat tak, jako by pečující osoba pobírala průměrnou mzdu. A v případě, že si pečující osoba v tomto období aspoň přivydělávala, přičte se jí tento přivýdělek k rodinnému vyměřovacímu základu.
Rodinný vyměřovací základ postupně nahradí institut výchovného pro rodiče jednoho a dvou dětí, kterým už nebude výchovné vypláceno.
Hranice pro odchod do důchodu se zvýší na 67 let (nyní 65 let). Důchodový věk poroste maximálně o jeden měsíc pro každý ročník. Poprvé se posune v roce 2031 u osob narozených po roce 1965.