Výpočet čisté mzdy

Mzda či plat je odměnou zaměstnanců v pracovním poměru. Zatímco mzda je peněžitým plněním od zaměstnavatele soukromém sektoru, plat je peněžitým plněním v případě, že zaměstnavatelem je například stát, územní samosprávný celek, školská právnická osoba apod. Plat se tedy vyplácí především státním zaměstnancům.

Mzda bývá rozdělena na pevnou složku, která je vyplácena paušálně a na pohyblivou, která závisí na odvedeném výkonu či druhu pracovní činnosti. Pohyblivá složka mzdy obsahuje například příplatky, osobní ohodnocení, prémie a odměny. Příplatky náleží zaměstnancům například za práci přesčas, za práci ve svátek, v noci, o víkendech nebo za práci ve ztíženém prostředí. Osobní ohodnocení je dlouhodobějším znakem kvality práce zaměstnance. Prémie nebývají vypláceny pravidelně každý měsíc a slouží především pro zvýšení motivace. Odměny se pak vyplácejí většinou jednorázově, například v souvislosti s hodnocením kvality práce zaměstnance na konci roku.

Výpočet čisté mzdy

Dříve do výpočtu čisté mzdy vstupoval koncept superhrubé mzdy, který pro účely výpočtu daně z příjmů navýšil hrubou mzdu o pojistné placené zaměstnavatelem. Teprve z této částky se pak odvozovala daň. Tato pravidla však platila jen do konce roku 2020. Od roku 2021 se superhrubá mzda zrušila a daň se počítá opět jen z hrubé mzdy při zachování 15% daňové sazby. Pro příjmy, které ročně přesáhnou 48násobek průměrné mzdy (měsíčně 4násobek průměrné mzdy), bylo zavedeno 23% daňové pásmo, které nahradilo solidární přirážku, ale na rozdíl od ní se vztahuje i na příjmy z pronájmu, kapitálového majetku nebo tzv. ostatní příjmy.

1. Výpočet čisté mzdy začínáme od hrubé mzdy, do které jsou započítány všechny složky, tedy základní mzda, příplatky, odměny a náhrady, které náleží zaměstnanci za příslušný měsíc.

2. Z tohoto základu daně vypočítáme 15% daň z příjmu (zaokrouhlujeme na celé koruny nahoru). Výsledná částka je měsíční zálohou na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti před odečtením daňových slev.

3. Od zálohy na daň odečteme měsíční výši slev na dani. Slevy na dani může uplatňovat zaměstnanec v pracovním poměru, kde má podepsané Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které si je uplatní při podání daňového přiznání. Jsou to:

Poznámky:

• sleva na vyživovaného manžela při jeho příjmech do 68 000 Kč

• připomínáme, že v souvislosti s uplatněním slevy za invalidní důchod a slevy na držitele ZTP/P se změnil rozhodný okamžik vzniku nároku na slevu. Nárok na slevu vzniká už v okamžiku přiznání průkazu a nikoli až v okamžiku jeho vydání (platí i v případě slevy na vyživovanou manželku ZTP/P a slevy na dítě ZTP/P)

• sleva za umístění dítěte za rok 2022 činí maximálně 16 200 Kč – více o slevě viz FAQ

Po uplatnění daňových slev získáme zálohu na daň, jejíž poukázání finančnímu úřadu za pracovníka zajišťuje zaměstnavatel (zaměstnavatel je v tomto případě plátce, zaměstnanec je poplatník).

5. Dále vypočteme výši sociálního (6,5 % ze mzdy) a zdravotního pojištění (4,5 % ze mzdy), které platí zaměstnanec ze svého (transfer odvodů opět zajišťuje zaměstnavatel). 

6. Nakonec hrubou mzdu snížíme o zálohu na daň po odečtení slev a dále o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem. Pokud by byla na plat zaměstnance uvalena exekuce, ještě se poníží o příslušnou částku až do hranice nezabavitelného minima.

Sleva na vyživovanou manželku a sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení se uplatňuje jednorázově po skončení zdaňovacího období. Stejně tak je možné po skončení roku snížit daňový základ o odčitatelné položky a nezdanitelné části daně za: 

• bezúplatná plnění (dary)

• platby na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření

• platby na životní pojištění

• zaplacené úroky z hypotečního úvěru na bydlení

• zaplacené zkoušky ověřující další vzdělávání

• zaplacené členské příspěvky odborové organizaci

Tyto položky za vás uplatní zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování daní. Za tímto účelem je nutné, abyste do 15. února od účtárny dodali všechny podklady potvrzující nárok na slevy a odčitatelné položky. Pokud to nestihnete nebo nemůžete požádat o zúčtování daní, uplatňujete výše zmíněné položky sami v daňovém přiznání. (Podrobnosti o daňovém přiznání najdete v sekci Kalkulačka OSVČ a přidružených Nejčastějších otázkách.)

Pro úplnost dodáváme, že pojistné placené zaměstnavatelem činí 24,8 % u sociálního pojištění (21,5 % na důchodové pojištění, 2,1 % na nemocenské a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti) a 9 % u zdravotního pojištění. Obojí se počítá z hrubé mzdy.

Od února 2023 získají zaměstnavatelé pětiprocentní slevu na odváděném pojistném za zaměstnance s kratším pracovním úvazkem. Podmínkou je, aby se jednalo o pracovní poměr s rozsahem 8 – 30 hodin týdně, pokud se jedná o: 

• osoby starší 55 let,
• rodiče dětí do 10 let (včetně pěstounů), 
• osoby pečující o někoho blízkého, kdo je odkázán na cizí pomoc (stupeň závislosti II), 
• studenty středních nebo vysokých škol, 
• osoby se zdravotním postižením na nechráněném trhu práce a 
• osoby na rekvalifikaci.

Sleva na pojistném se bude vztahovat ještě na zaměstnávání osob mladších 21 let. U nich ale nebude platit podmínka zkráceného úvazku.

Příklad

Paní Nováková v zaměstnání pobírá hrubou mzdu ve výši 38 000 korun měsíčně. Jaké budou její odvody a čistá mzda, když má paní Nováková dvě malé děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění?

 

Hrubá mzda: 38 000 Kč

Pojistné placené zaměstnavatelem:

24,8 % sociální pojištění placené zaměstnavatelem 9424 Kč

9 % zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem 3420 Kč

Záloha na daň z příjmů před odečtením slev (15 % z 38 000 Kč): 5700 Kč

- daňová sleva na poplatníka: 2570 Kč

- daňové zvýhodnění na jedno dítě: 1267 Kč

- daňové zvýhodnění na druhé dítě 1860 Kč

Záloha na daň po odečtení slev: 3 Kč

 

Hrubá mzda: 38 000 Kč

- 6,5 % sociální pojištění placené zaměstnancem (6,5 % ze 38 000 Kč): 2470 Kč

- 4,5 % zdravotní pojištění placené zaměstnancem (4,5 % ze 38 000 Kč): 1710 Kč

Čistá mzda po odečtení zálohy na daň a pojistného: 38 000 – 3 – 2470 – 1710 = 33 817 Kč

Druhé daňové pásmo pro vyšší příjmy

Od roku 2021 došlo spolu se zrušením superhrubé mzdy i ke zrušení tzv. solidární přirážky. Byla nahrazena druhým daňovým pásmem ve výši 23 %, které se vztahuje na stejně vysoké příjmy. Tedy ty, které za rok přesáhnou hranici 48násobku průměrné mzdy nebo za měsíc hranici 4násobku průměrné mzdy. Pro příjmy za rok 2022 jde o roční příjmy ve výši 1 867 728 Kč, resp. měsíční příjmy ve výši 155 644 Kč. Pro příjmy za rok 2023 jde o roční limit ve výši 1 935 552 Kč, resp. měsíční příjmy ve výši 161 296 Kč.

Pokud tedy příjmy poplatníka přesáhnou zmíněnou hranici, bude se na ně aplikovat 23% daňové pásmo.

Postup výpočtu zálohy na daň při aplikaci vyššího daňového pásma si opět ukážeme na příkladu.

Příklad výpočtu zálohy na daň s druhou daňovou sazbou

Paní Nováková pobírá v roce 2023 v daném měsíci mzdu 165 000 Kč. U zaměstnavatele má podepsané Prohlášení k dani, uplatňuje ale pouze slevu na poplatníka.

Hrubá mzda: 165 000 Kč

165 000 - 161 296 = 3704 Kč

161 296 Kč x 15 %= 24 194,4Kč 

3704 Kč x 23 % = 851,92 Kč

 

Daň celkem 24 194,4 Kč + 851,92 Kč = 25 046,32 Kč = 25 047 Kč - 2570 (měsíční výše daň. slevy na poplatníka) = 22 477 Kč

Na tomto místě ještě upozorňujeme, že výpočet čisté mzdy u vysokých příjmů ovlivňuje také limit pro maximální platbu sociálního pojištění - tzv. maximální vyměřovací základ (odvody na zdravotní pojištění zastropované nejsou), který odpovídá právě 48násobku průměrné mzdy. Tento strop se u sociálního pojištění uplatňuje ale až po dosažení roční hranice příjmů (pro rok 2022 jde o částku 1 867 728 Kč, pro rok 2023 pak o částku 1 935 552 Kč), nepřepočítává se na měsíční částku. Proto bude jiná úroveň čisté mzdy u zaměstnanců s vysokými příjmy před dosažením maximálního vyměřovacího základu a jiná po jeho dosažení.