Výpočet čisté mzdy zaměstnanců.
Mzda či plat je odměnou zaměstnanců v pracovním poměru. Zatímco mzda je peněžitým plněním od zaměstnavatele soukromém sektoru, plat je peněžitým plněním v případě, že zaměstnavatelem je například stát, územní samosprávný celek, školská právnická osoba apod. Plat se tedy vyplácí především státním zaměstnancům.
Mzda bývá rozdělena na pevnou složku, která je vyplácena paušálně a na pohyblivou, která závisí na odvedeném výkonu či druhu pracovní činnosti. Pohyblivá složka mzdy obsahuje například příplatky, osobní ohodnocení, prémie a odměny. Příplatky náleží zaměstnancům například za práci přesčas, za práci ve svátek, v noci, o víkendech nebo za práci ve ztíženém prostředí. Osobní ohodnocení je dlouhodobějším znakem kvality práce zaměstnance. Prémie nebývají vypláceny pravidelně každý měsíc a slouží především pro zvýšení motivace. Odměny se pak vyplácejí většinou jednorázově, například v souvislosti s hodnocením kvality práce zaměstnance na konci roku.
Dříve do výpočtu čisté mzdy vstupoval koncept superhrubé mzdy, který pro účely výpočtu daně z příjmů navýšil hrubou mzdu o pojistné placené zaměstnavatelem. Teprve z této částky se pak odvozovala daň. Tato pravidla však platila jen do konce roku 2020. Od roku 2021 se superhrubá mzda zrušila a daň se počítá opět jen z hrubé mzdy při zachování 15% daňové sazby. Pro příjmy, které ročně přesáhnou 48násobek průměrné mzdy (měsíčně 4násobek průměrné mzdy), bylo zavedeno 23% daňové pásmo, které nahradilo solidární přirážku, ale na rozdíl od ní se vztahuje i na příjmy z pronájmu, kapitálového majetku nebo tzv. ostatní příjmy.
Výpočet čisté mzdy začínáme od hrubé mzdy, do které jsou započítány všechny složky, tedy základní mzda, příplatky, odměny a náhrady, které náleží zaměstnanci za příslušný měsíc.
Z tohoto základu daně vypočítáme 15% daň z příjmu (zaokrouhlujeme na celé koruny nahoru). Výsledná částka je měsíční zálohou na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti před odečtením daňových slev.
Od zálohy na daň odečteme měsíční výši slev na dani. Slevy na dani může uplatňovat zaměstnanec v pracovním poměru, kde má podepsané Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které si je uplatní při podání daňového přiznání. Jsou to:
Sleva na poplatníka |
30 840 Kč (měsíčně 2570 Kč) |
Sleva na vyživovaného manžela |
24 840 Kč (uplatňuje se ročně) |
Sleva na vyživovaného manžela ZTP/P |
49 680 Kč (uplatňuje se ročně) |
Sleva pro invalidní důchod I. a II. stupně |
2 520 Kč (měsíčně 210 Kč) |
Sleva pro invalidní důchod III. Stupně |
5 040 Kč (měsíčně 420 Kč) |
Sleva pro držitele průkazu ZTP/P |
16 140 Kč (měsíčně 1345 Kč) |
Sleva pro studenta |
4 020 Kč (měsíčně 335 Kč) |
Daňové zvýhodnění na první dítě |
15 204 Kč (1267 Kč měsíčně) |
Daňové zvýhodnění na druhé dítě |
22 320 Kč (1860 Kč měsíčně) |
Daňové zvýhodnění na třetí a další dítě |
27 840 Kč (2320 Kč měsíčně) |
Daňové zvýhodnění na dítě s průkazem ZTP/P |
30 408 Kč (měsíčně 2534 Kč) |
Daňové zvýhodnění na druhé dítě ZTP/P |
44 640 Kč (měsíčně 3720 Kč) |
Daňové zvýhodnění na třetí a další dítě ZTP/P |
55 680 Kč (měsíčně 4640 Kč) |
Sleva za umístění dítěte |
maximálně 16 200 Kč (uplatňuje se ročně) |
Poznámky:
sleva na vyživovaného manžela při jeho příjmech do 68 000 Kč
připomínáme, že v souvislosti s uplatněním slevy za invalidní důchod a slevy na držitele ZTP/P se změnil rozhodný okamžik vzniku nároku na slevu. Nárok na slevu vzniká už v okamžiku přiznání průkazu a nikoli až v okamžiku jeho vydání (platí i v případě slevy na vyživovanou manželku ZTP/P a slevy na dítě ZTP/P)
Po uplatnění daňových slev získáme zálohu na daň, jejíž poukázání finančnímu úřadu za pracovníka zajišťuje zaměstnavatel (zaměstnavatel je v tomto případě plátce, zaměstnanec je poplatník).
5. Dále vypočteme výši sociálního (6,5 % ze mzdy) a zdravotního pojištění (4,5 % ze mzdy), které platí zaměstnanec ze svého (transfer odvodů opět zajišťuje zaměstnavatel).
6. Nakonec hrubou mzdu snížíme o zálohu na daň po odečtení slev a dále o sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnancem. Pokud by byla na plat zaměstnance uvalena exekuce, ještě se poníží o příslušnou částku až do hranice nezabavitelného minima.
Sleva na vyživovanou manželku a sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení se uplatňuje jednorázově po skončení zdaňovacího období. Stejně tak je možné po skončení roku snížit daňový základ o odčitatelné položky a nezdanitelné části daně za:
bezúplatná plnění (dary)
platby na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření
platby na životní pojištění
zaplacené úroky z hypotečního úvěru na bydlení
zaplacené zkoušky ověřující další vzdělávání
zaplacené členské příspěvky odborové organizaci
Tyto položky za vás uplatní zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování daní. Za tímto účelem je nutné, abyste do 15. února od účtárny dodali všechny podklady potvrzující nárok na slevy a odčitatelné položky. Pokud to nestihnete nebo nemůžete požádat o zúčtování daní, uplatňujete výše zmíněné položky sami v daňovém přiznání. (Podrobnosti o daňovém přiznání najdete v sekci Kalkulačka OSVČ a přidružených Nejčastějších otázkách.)
Pro úplnost dodáváme, že pojistné placené zaměstnavatelem činí 24,8 % u sociálního pojištění (21,5 % na důchodové pojištění, 2,1 % na nemocenské a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti) a 9 % u zdravotního pojištění. Obojí se počítá z hrubé mzdy.
Od února 2023 získají zaměstnavatelé pětiprocentní slevu na odváděném pojistném za zaměstnance s kratším pracovním úvazkem. Podmínkou je, aby se jednalo o pracovní poměr s rozsahem 8 – 30 hodin týdně, pokud se jedná o:
Sleva na pojistném se bude vztahovat ještě na zaměstnávání osob mladších 21 let. U nich ale nebude platit podmínka zkráceného úvazku.
Paní Nováková v zaměstnání pobírá hrubou mzdu ve výši 38 000 korun měsíčně. Jaké budou její odvody a čistá mzda, když má paní Nováková dvě malé děti, na které uplatňuje daňové zvýhodnění?
Hrubá mzda: 38 000 Kč
Pojistné placené zaměstnavatelem:
24,8 % sociální pojištění placené zaměstnavatelem 9424 Kč
9 % zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem 3420 Kč
Záloha na daň z příjmů před odečtením slev (15 % z 38 000 Kč): 5700 Kč
- daňová sleva na poplatníka: 2570 Kč
- daňové zvýhodnění na jedno dítě: 1267 Kč
- daňové zvýhodnění na druhé dítě 1860 Kč
Záloha na daň po odečtení slev: 3 Kč
Hrubá mzda: 38 000 Kč
- 6,5 % sociální pojištění placené zaměstnancem (6,5 % ze 38 000 Kč): 2470 Kč
- 4,5 % zdravotní pojištění placené zaměstnancem (4,5 % ze 38 000 Kč): 1710 Kč
Čistá mzda po odečtení zálohy na daň a pojistného: 38 000 – 3 – 2470 – 1710 = 33 817 Kč
Od roku 2021 došlo spolu se zrušením superhrubé mzdy i ke zrušení tzv. solidární přirážky. Byla nahrazena druhým daňovým pásmem ve výši 23 %, které se vztahuje na stejně vysoké příjmy. Tedy ty, které za rok přesáhnou hranici 48násobku průměrné mzdy nebo za měsíc hranici 4násobku průměrné mzdy. Pro příjmy za rok 2022 jde o roční příjmy ve výši 1 867 728 Kč, resp. měsíční příjmy ve výši 155 644 Kč. Pro příjmy za rok 2023 jde o roční limit ve výši 1 935 552 Kč, resp. měsíční příjmy ve výši 161 296 Kč.
Pokud tedy příjmy poplatníka přesáhnou zmíněnou hranici, bude se na ně aplikovat 23% daňové pásmo.
Postup výpočtu zálohy na daň při aplikaci vyššího daňového pásma si opět ukážeme na příkladu.
Paní Nováková pobírá v roce 2023 v daném měsíci mzdu 165 000 Kč. U zaměstnavatele má podepsané Prohlášení k dani, uplatňuje ale pouze slevu na poplatníka.
Hrubá mzda: 165 000 Kč
165 000 - 161 296 = 3704 Kč
161 296 Kč x 15 %= 24 194,4Kč
3704 Kč x 23 % = 851,92 Kč
Daň celkem 24 194,4 Kč + 851,92 Kč = 25 046,32 Kč = 25 047 Kč - 2570 (měsíční výše daň. slevy na poplatníka) = 22 477 Kč
Na tomto místě ještě upozorňujeme, že výpočet čisté mzdy u vysokých příjmů ovlivňuje také limit pro maximální platbu sociálního pojištění - tzv. maximální vyměřovací základ (odvody na zdravotní pojištění zastropované nejsou), který odpovídá právě 48násobku průměrné mzdy. Tento strop se u sociálního pojištění uplatňuje ale až po dosažení roční hranice příjmů (pro rok 2022 jde o částku 1 867 728 Kč, pro rok 2023 pak o částku 1 935 552 Kč), nepřepočítává se na měsíční částku. Proto bude jiná úroveň čisté mzdy u zaměstnanců s vysokými příjmy před dosažením maximálního vyměřovacího základu a jiná po jeho dosažení.