Náhrada mzdy od zaměstnavatele

V případě dočasné pracovní neschopnosti vám zaměstnavatel v rámci pracovního poměru poskytuje prvních 14 kalendářních dní náhradu mzdy či platu za každý váš pracovní den (přesněji od první zameškané směny a za každou další zameškanou směnu). Náhrada se totiž vyplácí jen za zameškané směny. Od 15. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti pak začíná zaměstnancům vyplácet příslušná správa sociálního zabezpečení nemocenské a to za každý kalendářní den. Důležité je tedy obě dávky rozlišit. 

OSVČ na náhradu mzdy nemají nárok, protože nepracují pro žádného zaměstnavatele a dostávají tudíž až nemocenskou od 15. dne pracovní neschopnosti (ale jen pokud si platí dobrovolně nemocenské pojištění). První dva týdny tak zůstávají bez příjmu.

Při dočasné pracovní neschopnosti komunikace mezi lékařem, příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení (OSSZ) a zaměstnavatelem probíhá elektronicky (až na situace při technických výpadcích, kdy se používají nové papírové formuláře, které mají tři části). Tzv. eNeschopenka je třídílná a nemocný pojištěnec z ní do ruky dostane pouze druhou část, tzv. Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce.

Na té je uvedena například diagnóza, data příštích kontrol či stanovené vycházky. Lékař sem zapisuje začátek pracovní neschopnosti, její průběh i ukončení. Tento průkaz je pouze pro pojištěnce, nemusí ho tudíž nosit do zaměstnání. Naopak by ho měl mít u sebe pro případnou kontrolu ze strany OSSZ. 

Povinnost zaměstnance oznámit svému zaměstnavateli dočasnou pracovní neschopnost ale zůstává. Jakou formou, do kdy a komu tuto informaci musí předat, stanovuje zaměstnavatel. Podrobněji se eNeschopenkám věnujeme v sekci  FAQ.

K výpočtu

Náhrada mzdy, kterou vám zaměstnavatel vyplatí za období prvních dvou týdnů vaší nemoci, náleží za pracovní dny, které vám byly stanoveny podle rozvrhu směn a ve kterých jste měli pracovat, kdybyste neonemocněli a dále za placené svátky, pokud nepřipadly na dny pracovního volna (obvykle sobota, neděle). Pokud jste ale ten den stejně měli pracovat, dostanete náhradu mzdy i za něj. Náhrada mzdy se naopak neposkytuje za plánovanou práci přesčas nebo předpokládané náhradní volno, které odpadlo kvůli vaší pracovní neschopnosti.

Čtrnáctidenní období náhrady mzdy začíná v 00:00 prvního dne pracovní neschopnosti a končí 24:00 čtrnáctý den pracovní neschopnosti.

Redukční hranice

Podobně jako u nemocenských dávek i v případě náhrady mzdy do výpočtu vstupují redukční hranice, které se každý rok mění. Jsou ale jiné než u nemocenského. Používají se pro úpravu průměrného výdělku a stanovuje je § 22 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění. Každý rok jsou tyto redukční hranice stanovovány podle všeobecného vyměřovacího základu, který určí zákon o důchodovém pojištění (ten je stanoví za kalendářní rok, který o dva roky předchází tomu, pro který se redukční hranice stanovují – česky řečeno se pro rok 2025 bude vycházet z vyměřovacího základu pro rok 2023).

V rámci výpočtu náhrady mzdy upravujeme vypočtený průměrný výdělek redukčními hranicemi tak, jako u nemocenského. Redukční hranice, která se stanovuje pro dávky nemocenského pojištění, se ale ještě násobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na celé haléře nahoru.

Úprava redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy

Redukční hranice pro nemocenské pojištění platné pro rok 2025 vynásobíme koeficientem 0,175 a zaokrouhlíme na celé haléře nahoru:

• 1. redukční hranice 1552 Kč x 0,175 = 271,60 Kč

• 2. redukční hranice 2328 Kč x 0,175 = 407,40 Kč

• 3. redukční hranice 4656 Kč x 0,175 = 814,80 Kč

Dále se při výpočtu řídíme zákonem o nemocenském pojištění a částku do první redukční hranice započteme z průměrného hodinového výdělku z 90 %. Částku od druhé do první redukční hranice započteme ze 60 % a částku od druhé do třetí redukční hranice započteme ze 30 %. Nad částku třetí redukční hranice už nezapočítáváme nic.

Průměrný výdělek

Nyní můžeme vypočítat hodinovou náhradu mzdy z upraveného průměrného hodinového výdělku, kterou vám zaměstnavatel začne vyplácet od první zameškané směny během vaší dočasné pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy se zaokrouhluje na haléře a částku za celý kalendářní měsíc zaokrouhlíme na celé koruny nahoru.

Průměrný hodinový výdělek pro výpočet náhrady mzdy získáte stejně jako u výdělku pro pracovně-právní účely, tedy z předchozího kalendářního čtvrtletí. Pokud jste v předchozím kvartále neodpracovali minimálně 21 dnů, musí se podle § 355 zákoníku práce použít tzv. pravděpodobný výdělek. Postup výpočtu průměrného hodinového výdělku pak stanoví § 356 zákoníku práce s tím, že pro výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti se používá průměrný hrubý měsíční výdělek.

Jak se určuje průměrný hodinový výdělek?

Průměrný hodinový výdělek (PHV), který se zaokrouhluje na dvě desetinná místa, vypočteme podle vzorce:

PHV = hrubý příjem za rozhodné období pro účely průměrného výdělku*/ odpracovaná doba v rozhodném období v hodinách

(* do takového hrubého příjmu nepočítáme např. cestovní náhrady, výnosy ze zaměstnaneckých akcií nebo odměny za pracovní pohotovost)

Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Průměrný výdělek stanovujeme k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a k 1. říjnu daného roku. Tento průměrný výdělek se pak používá do konce čtvrtletí, ve kterém byl zjištěn, jde tedy o aktuální průměrný výdělek. Pokud onemocníte například v dubnu, aktuálním průměrným výdělkem bude ten, který byl zjištěný k 1. 4. daného roku a je za období od 1.1. do 31.3. daného roku.

Odpracovanou dobou je doba skutečného výkonu práce, za kterou jste dostali mzdu. Nezapočítává se sem období, kdy jste čerpali náhradu mzdy při překážkách v práci, doba dovolené, nepřítomnost v práci a přestávky na jídlo a oddech. Započítává se naopak svátek, který připadl na váš obvyklý pracovní den, ale vy díky svátku nejdete do práce. Dále se započte i doba strávená na pracovní cestě, pokud za ni dostanete mzdu a práce přesčas.

Ačkoli vzorec pro výpočet průměrného hodinového výdělku vypadá jednoduše, práci mají účetní s úpravou hrubé mzdy za rozhodné období (do které se pro účely stanovení průměrného výdělku nemůže započítat vše) a s počítáním odpracované doby, která se musí upravovat o svátky (přičítat) nebo naopak dovolenou (odečítat) atd. Pokud byste si chtěli přesně spočítat průměrný hodinový výdělek, bude vám to trvat déle než výpočet samotné náhrady mzdy a bez jistoty správného výsledku. Snadným řešením je podívat se na vaši výplatní pásku, kde by měl být průměrný hodinový výdělek uveden. Pro účely našeho modelového příkladu uvažujeme, že jak hrubá mzda tak odpracovaná doba jsou už upravené.

Výpočet náhrady mzdy v roce 2025

Zaměstnanec, který má stabilní měsíční hrubou mzdu ve výši 50 000 Kč, onemocněl. Jeho pracovní neschopnost trvala jeden týden a to od pondělí do neděle. Pro výpočet je ještě důležité vědět, že za minulé uzavřené čtvrtletí zaměstnanec odpracoval celkem 510 hodin, takže průměrný hodinový výdělek po zaokrouhlení činí 294,12 Kč (počítá se na dvě desetinná místa).

Redukce průměrného hodinového výdělku dle redukčních hranic:

Upravené redukční hranice pro účel výpočtu náhrady mzdy jsou následující:

• 1. redukční hranice 1552 Kč x 0,175 = 271,60 Kč

• 2. redukční hranice 2328 Kč x 0,175 = 407,40 Kč

• 3. redukční hranice 4656 Kč x 0,175 = 814,80 Kč

Z první redukční hranice započteme 90 %. Získáme částku 271,60 x 0,9 = 244,44 Kč (zaokrouhlujeme na dvě desetinná místa)

Z druhé redukční hranice započteme 60 %. Upravujeme 294,12 - 271,60 = 22,52 x 0,6 = 13,51 Kč

Ze třetí redukční hranice se nezapočte nic.

Hodinová náhrada mzdy od první zameškané směny během dočasné pracovní neschopnosti činí 60 % ze součtu redukovaného průměrného výdělku, tedy 244,44 + 13,51 = 257,95 x 60 % = 154,77 Kč.

Protože byl zaměstnanec nemocný jeden kalendářní týden a pracovat měl od pondělí do pátku, dostane náhradu mzdy za pět pracovních dní (pět zameškaných směn v délce 8 hodin).

Náhrada za pět osmihodinových směn bude ve výši 6190,8 Kč. Vypočtenou náhradu mzdy ještě zaokrouhlíme na celé koruny nahoru, tedy na částku 6191 Kč.

Dávky nemocenského pojištění

Dávky nemocenského pojištění mají za cíl vás finančně zabezpečit v případě, že se kvůli nemoci nebo mateřství krátkodobě ocitnete bez výdělku. Zaměstnanci se musí nemocenského pojištění účastnit povinně ze zákona. Tzv. osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se mohou účastnit dobrovolně.

Zaměstnanci mají díky účasti na nemocenském pojištění nárok na výplatu těchto dávek:

• nemocenské,

• ošetřovné,

• peněžitá pomoc v mateřství (lidově mateřská),

• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství,

• otcovská,

• dlouhodobé ošetřovné.
  
  

OSVČ se z dávek nemocenského pojištění (pokud si nemocenské pojištění platí) vyplácí pouze nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, otcovská a ošetřovné. (Krátkodobé ošetřovné pokud bezprostředně před vznikem potřeby ošetřování trvalo jejich pojištění aspoň tři kalendářní měsíce.)

Nemocenské

Nemocenské se vyplácí v případě pracovní neschopnosti a standardně ne déle než jeden rok (přesněji ne déle než 380 kalendářních dnů). Během prvních 14 kalendářních dní OSVČ ani zaměstnanci nemocenskou nedostávají.  Zaměstnanec po tuto dobu získává náhradu mzdy od zaměstnavatele za každou zameškanou směnu. Od 15. dne pak začne poskytovat nemocenské příslušná správa sociálního zabezpečení a to za každý kalendářní den. Zde je tedy důležité pamatovat na rozdíl v tom, že náhrada mzdy od zaměstnavatele náleží za zameškané směny, zatímco nemocenské za dny kalendářní. OSVČ, které si dobrovolně platí nemocenské pojištění, tedy v případě pracovní neschopnosti získají nemocenské až od 15. dne pracovní neschopnosti a po prvních 14 dní nemoci zůstanou bez příjmu.

Výpočet nemocenského

Výši nemocenského za kalendářní den získáme jako 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) za prvních 30 dní pracovní neschopnosti. Od 31. dne pracovní neschopnosti se dávka počítá jako 66 % redukovaného DVZ a od 61. dne nemoci pak 72 % redukovaného DVZ.

Denní vyměřovací základ je nutné následně upravit redukčními hranicemi. Pro rok 2025 platí, že:

z částky do 1552 Kč se započítá 90 %,

z částky od 1552 do 2328 Kč se započítá 60 %,

z částky od 2328 do 4656 Kč se započítá 30 %,

z částky nad 4656 Kč se nezapočte nic.

Denní výši nemocenského pak spočteme jako 60 %, 66 % resp. 72 % z redukovaného denního vyměřovacího základu dle délky pracovní neschopnosti.

Konkrétní příklad

Paní Nováková pobírá stabilně mzdu 50 000 Kč. V zimě však upadla a způsobila si komplikovanou zlomeninu, která jí na dva měsíce zabrání ve výkonu zaměstnání. Jaké bude pobírat nemocenské za dobu své pracovní neschopnosti, pokud na ni nastoupí 6. ledna 2025 a ukončí 9. března 2025?

Nejprve je nutné připomenout, že po dobu prvních 14 kalendářních dní pracovní neschopnosti bude paní Nováková pobírat za každou zameškanou směnu náhradu mzdy od zaměstnavatele a nemocenské dostane až od 15. kalendářního dne. Nemocenské bude paní Novákové náležet za každý kalendářní den pracovní neschopnosti. Celkově bude pracovní neschopnost paní Novákové trvat 63 kalendářních dní. Během prvních 14 kalendářních dní vyplatí zaměstnavatel náhradu mzdy za 10 zameškaných směn. Výpočet náhrady mzdy jsme si ukázali na předchozím příkladu. Po zbylých 49 kalendářních dní pracovní neschopnosti bude paní Nováková dostávat nemocenské.

Vyměřovací základ: 12 x 50 000 Kč = 600 000 Kč

Denní vyměřovací základ: 600 000 / 365 = 1643,84 Kč

 

Redukce vyměřovacího základu:

z 1. redukční hranice započteme 1552 Kč * 90 % = 1396,80 Kč
ze 2. redukční hranice započteme 1643,84 – 1552 Kč = 91,84  x 60 % = 55,10 Kč

Redukovaný vyměřovací základ: 1396,80 + 55,10 = 1451,90 = 1452 Kč po zaokrouhlení (zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru)
 
Denní dávka nemocenského:

15.-30. den nemoci 1452 * 60 % = 872 Kč (zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru)
31.-60. den nemoci 1452 * 66 % = 959 Kč (zaokrouhlujeme)
61.-63. den nemoci 1452 * 72 % = 1046 Kč (zaokrouhlujeme)

Za celou dobu na nemocenské dostane paní Nováková 16 * 872 Kč + 30 * 959 + 3 * 1046 Kč = 13 952 + 28 770 + 3138 = 45 860 Kč

Paní Nováková bude během prvních dvou týdnů pobírat náhradu mzdy od zaměstnavatele za každou zameškanou směnu. Od 15. dne pak po dobu dalších 49 kalendářních dní získá nemocenské v celkové výši 45 860 Kč.

 

Peněžitá pomoc v mateřství (mateřská)

Protože kromě samotného nemocenského je další důležitou dávkou nemocenského pojištění i mateřská, zaměříme se i na ni. Podmínkou vzniku nároku na peněžitou pomoc v mateřství je účast na nemocenském pojištění. V případě zaměstnanců i OSVČ je to nejméně 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na mateřskou. Pro OSVČ navíc platí, že účast na nemocenském pojištění musí zároveň trvat minimálně 180 dnů v období jednoho roku přede dnem nástupu na mateřskou.

Výpočet mateřské

Postup výpočtu peněžité pomoci v mateřství je podobný jako u nemocenské. Rozdíl je pouze v tom, že při redukování vyměřovacího základu se započítává celá první redukční hranice a mateřská pak činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu.

Denní vyměřovací základ, který získáme z hrubých příjmů za posledních 12 měsíců a vydělíme je počtem dní rozhodného období (365 resp. 366 dní) tedy následně upravujeme redukčními hranicemi. Pro rok 2025 platí, že:

z částky do 1552 Kč se započítá 100 %,

z částky od 1552 do 2328 Kč se započítá 60 %,

z částky od 2328 do 4656 Kč se započítá 30 %,

z částky nad 4656 Kč se nezapočte nic

Denní výši mateřské pak spočteme jako 70 % z redukovaného denního vyměřovacího základu. Redukovaný vyměřovací základ i denní dávku zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru.

Konkrétní příklad

Paní Nováková pobírá měsíční hrubou mzdu 50 000 Kč. Protože je těhotná, bude během 6 až 8 týdnů před porodem nastupovat na mateřskou. S jakou částkou může nastávající maminka počítat?

Vyměřovací základ: 12 x 50 000 Kč = 600 000 Kč

Denní vyměřovací základ: 600 000 / 365 = 1643,84

Redukce vyměřovacího základu:

z 1. redukční hranice započteme 1552 Kč
ze 2. redukční hranice započteme 1643,84 – 1552 = 91,84 x 60 % = 55,10 Kč

Redukovaný vyměřovací základ: 1552 + 55,10 = 1607,10 Kč = 1608 Kč po zaokrouhlení na celé Kč nahoru

Denní dávka mateřské: 1608 * 70 % = 1125,60 = 1126 Kč (zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru)
 
Paní Nováková získá za každý kalendářní den mateřské 1126 Kč. Výše peněžité pomoci v mateřství za 196 dnů (období, po které se mateřská ze zákona vyplácí) bude tedy činit 220 696 Kč.